Jaký je na onemocnění COVID-19 pohled tradiční čínské medicíny?

Dle tradiční čínské medicíny (tčm) je jakákoli choroba výsledkem boje mezi řádnou energií našeho organismu zhenqi a patogenem xieqi. Záleží tedy jednak na síle patogenu a jednak na síle naší zhenqi, řádné energii a také weiqi, obranné energii, neboli na síle našeho imunitního systému. Podpora imunitního systému je významnou součástí preventivních opatření.

V současné době, kdy v ČR dochází k uvolňování restriktivních opatření, zavádění tzv. chytré karantény a postupného návratu do “normálního života”, má o to větší význam zaměřit se na prevenci, tedy na posilování obranyschopnosti organismu.

Tčm je nejúčinnější právě v této fázi, jako prevence a v počátečních fázích onemocnění. Dle pohledu tradiční čínské medicíny počáteční fáze onemocnění odpovídá proniknutí patogenu do vrstvy taiyang, kdy má pacient příznaky jako je kašel, zvýšená teplota, kýchání, zimomřivost. Pokud v této fázi není patogen zlikvidován, vstupuje do vrstvy yangming, kdy už může nastoupit vysoká horečka, únava a ztížené dýchání. Pacienti se silným imunitním systémem a neoslabení jiným souběžným onemocněním se v této fázi ještě obvykle s patogenem vypořádají. Pokud patogen ani v této vrstvě není zlikvidován, postupuje do hlubších vrstev, kdy už mohou být napadeny vnitřní orgány. V této fázi je již potřeba integrované léčby západní a tčm.

Účinky TČM během epidemie koronaviru v Číně

V provincii Hubei, jejímž hlavním městem je právě Wu-chan, odkud se epidemie začala šířit, byla více než polovina pacientů s COVID-19 léčena postupy tčm. Tčm byla aktivně používána i jako prevence. Metoda léčby kombinující postupy západní medicíny a tčm se ukázala jako velmi účinná.

Nejlepších výsledků bylo dosahováno v prvotních stádiích nemoci. U pacientů, kteří byli léčeni zároveň pomocí postupů tčm (ať už se jednalo o bylinnou léčbu či různé akupunkturní postupy), byla doba léčby kratší, výrazně se zkrátila doba hospitalizace a snížila se i úmrtnost. Příznaky choroby byly mírnější u pacientů léčených zároveň i pomocí tčm.

Kromě toho u hospitalizovaných pacientů v izolovaných odděleních často projevovala úzkost, nespavost a nadýmání. Léčba pomocí tradiční čínské medicíny pacientům pomoci zmírňovala emoční problémy, jako je úzkost a podrážděnost.

U některých těžkých a kriticky nemocných pacientů se dařilo redukovat tvorbu tekutiny v plicích (exsudaci plic), regulovat nadměrný zánět a zabránit zhoršení nemoci.

Léčba pomocí tčm byla s úspěchem užívána i v období rekonvalescence, v případě, kdy byl test na přítomnost viru již negativní, ale stále přetrvávaly příznaky jako je únava, kašel a špatný duševní stav. Tyto příznaky naznačují, že se pacient dosud celkově nezotavil. V tomto období je vhodné pokračovat v léčbě tradiční čínskou medicínou, což z hlediska tradiční čínské medicíny pomáhá odstranit škodlivinu a podporuje řádnou qi.

Odolnost pomáhají zvyšovat i fyzioterapeutické postupy tčm a vhodné způsoby cvičení, jako je na příklad tchaj-ťi (tajči) a čchi-kung.

Tčm užívaná v období rekonvalescence může významně snížit riziko trvalých následků. U pacientů v prov. Hubei se dařilo zlepšovat fyzickou kondici, podporovat normální funkci plic, urychlit zotavení a obecně zlepšit kvalitu života.

Byliny TČM nejčastěji předepisované jako prevence COVID-19

Sestavování bylinných receptů či předepisování hotových bylinných směsí vždy záleží na aktuálním zdravotním stavu pacienta.

V souvislosti s pandemií koronaviru se v dostupných zdrojích píše např. o bylinném produktu Lianhua qingwen (tobolky), který byl v některých státech (Brazílie, Ekvádor ad.) schválen jako léčivo.

Všeobecně se dá říci, že nejčastěji užívanými bylinami ve fázi prevence je Huangqi (lat. Radix Astragali, česky kozinec blanitý, kořen), který posiluje krvetvorbu a posiluje funkce imunitního systému,

Huangqi (lat. Radix Astragali, česky: kozinec blanitý, kořen

dále Baizhu (lat. Rhizoma Atractylodis Macrocephalae, česky Atraktylis velkoúborný), který  z pohledu tčm posiluje energii qi. Fang feng (lat. Radix Saposhnikoviae, česky ledebouriela, kořen),  z pohledu tčm odstraňuje „vnitřní vítr“, v Číně se po staletí využívá na nachlazení, bolesti hlavy, ale také revmatismus. Další často předepisovanou bylinou v období koronavirové epidemie je Jin yin hua (lat. Flos Lonicerae Japonicae, česky Zimolez japonský, květ) dle tčm vylučuje horkost a horké toxiny z těla.

Fang geng (lat. Radix Saposhnikoviae, česky ledebouriela, kořen)

Tato bylina se užívá v Číně a užívala se i v evropském lidovém léčitelství na časná stádia onemocnění doprovázených horečkou a na zmírnění kašle. (Je ovšem mírně jedovatý, ve vyšších dávkách může způsobovat zvracení, proto se nesmí překračovat doporučené dávkování a nemůže se užívat dlouhodobě). Další bylinou je Chenpi, což je oplodí, čili kůra mandarinky. Dle tčm harmonizuje stagnující energii qi, vyrovnává tzv. střední ohniště (trávení) a vylučuje vlhkost. Dá se použít na slunci usušená kůra z biomandarinky, Číňané ji pijí jako odvar. Ještě můžeme zmínit bylinu Peilan (lat. Herba Eupatorii, česky Sadec), užívanou při napadení větného chladu.

Gegen (Radix Puerariae Lobatae, čili kořen Kudzu) je pak jednou z bylin, která bývá často předepisována v počátečních fázích onemocnění spojených s horečkou. Dle tčm mimo jiné otevírá povrch a uvolňuje svalstvo.

Bylinná léčba se v Číně kombinuje s různými formami stimulace akupunkturních bodů, kromě akupunktury v preventivní fázi zejména moxování, neboli nahřívání určitých bodů obvykle pelyňkovými doutníky.

Výše uvedený seznam bylin není návodem k léčbě COVID-19, uvádí pouze zajímavosti z oblasti využívání bylin v tčm. Užívání bylin vždy konzultujte s terapeutem tčm.